bolest hlavy III. – moje osobní zkušenost

Když naší nejmladší dceři bylo asi 5let, mívala asi třikrát do měsíce bolesti hlavy, které vygradovaly do potřeby vyzvracet se a musela jít pak spinkat. Taková bolest hlavy u dítěte je u mě nepřijatelná, s tím jsem musela něco udělat.

Pokud vyzvedával dcerku ze školky tatínek, který s tím neuměl pracovat, bolest hlavy se vždy rozjela až do zvracení. Když se překročila určitá mez, už s tím nešlo nic dělat. Pak malá říkala: „Maminko, já už chci zvracet.” Věděla, že to jí uleví. A mně se chtělo samou bezmocí plakat …
Když jsem ji vyzvedávala já a začala si na bolest hlavy stěžovat, šly jsme na to „psychologicky”. Přiměla jsem ji opakovat větu: „Všechno je v pořádku” nebo pomohlo odvézt pozornost jinam – třeba počítat příklady. Ne vždy to šlo.

Protože řešit problémy vlastní rodiny, zvláště dětí, není snadné, šla jsme s dcerkou k homeopatce. Ta ji po rozhovoru dala určitý homeopatický lék. Bohužel bez většího účinku.
Pak jsem „potkala” homeopatický lék NAJA – kobra. Psychickou podstatou tohoto léku je konflikt mezi hlavou a srdcem. „Bingo!”, řekla jsem si. „To je Její problém.” Možná musí dělat ve školce něco, co nechce, možná musí jíst něco, co nechce. V koutku mé hlavy se ozvalo, že to nějak oslovuje i mě…

Rozhodla jsem se dceři dát lék NAJA ve vysoké potenci.S velkou nadějí. A ….. Nic. Žádné zlepšení. Byla jsem zoufalá.
V té době jsem sama řešila něco, co mě tížilo. Řídit se hlavou nebo srdcem? Aha! – Vezmu si NAJU, abych měla jasno. Ulevilo se mi, svou situaci jsem viděla jasnější, jednodušší. A dceru pak nějakou dobu hlava nebolela. Jupí! Super! Takže její potíže způsobuje moje nepohoda …Jak se věci vyvíjely, chvíli bylo lépe, chvíli hůř. A malou zase hlavička bolela. Vzala jsem si znovu NAJU a od bolesti byl půl roku pokoj. Bylo potřeba to po půl roce ještě jednou zopakovat, pak už se tyto bolesti neobjevily. Výjimečně ji hlava ještě bolela, ale jinak a mírně a vždy z důvodu nedostatku tekutin. To má snadné řešení. Teď je jí 10let a hlava ji nebolí vůbec.

Byla jsem sama překvapená, ač to všechno znám, jak moc moje problémy způsobují zdravotní problém mému dítěti. Jsme na sebe možná více napojené, než s dalšími mými dětmi, ale bylo neuvěřitelné, že lék podaný dceři neudělal vůbec nic, a zabral lék, který jsme si vzala já.

Milí rodičové, zvláště maminky, většinou si neuvědomujeme, jak obrovský vliv máme na své děti. A nejen výchovný. Děti nám často ukazují, co je v našem životě špatně. A naší povinností je to spravit. Zlepšíme tím zdraví svého dítěte i svůj vlastní život.

S úsměvem a přáním radostného dne Eva